Divoké bylinky kolem nás

Vloni jsme se věnovali záhonkům a pěstování, letos bych chtěla věnovat pozornost rostlinkám, které rostou samy, bez naší pomoci a péče. Mám na mysli samozřejmě „divoké“ rostliny, byliny, které rostou všude kolem nás a kterým často hanlivě říkáme plevel.

Napadlo Vás někdy, že se nám příroda snaží jít naproti? Že nám sama chce pomoci od našich trápení a bolestí, vyléčit naše tělo i duši? Říká se, že na každou nemoc existuje na světě bylinka a také se říká, že ta bylina, kterou potřebujeme, roste hned u našeho domu. Zamyslete se, které nemoci vás trápily od podzimu do jara, podívejte se do bylináře, co by pomohlo a pak se podívejte v okolí vašeho domu. Jste překvapeni?

Budeme se jednotlivým druhům věnovat, budu je postupně přidávat vždy na konec tohoto článku.
Začneme jednou z nejznámějších:

KOPŘIVA

Obyčejný plevel, nepříjemný, pálí, dělají se nám po nich puchýřky, roste snad všude to plevel, zamoří nám zahrádku….

Ale ne!

Kopřiva je dar.

Má ráda půdy bohaté na dusík, ale roste téměř všude. Pod zemí má dlouhé kořeny, ze kterých vyráží další a další rostliny. Nemá ráda časté sekání.

Kopřiva obsahuje kyseliny křemičitou, mravenčí, citronovou a octovou, vitamín C, železo, hořčík, karotenoidy, chlorofyl a další látky.

Zlepšuje půdu, přináší na povrch výživné látky. Pomáhá především stromům, tam ji klidně nechte růst a na podzim před sklizní jen posekejte. Kopřiva je přímo "líhní" pro berušky. Takže pokud máte na zahradě mšice, nechte někde v rohu růst kopřivy. Berušky se vám odvděčí tím, že vám je pomohou zlikvidovat. Kopřiva je také výborná na přípravu jíchy - hnojiva pro rostliny. Na 10 l vody dejte asi 1 kg čersvtých kopřiv - celých, bez kořenů a bez semen. Nechte kvasit cca 14 dní, i déle. Jíchu pak nařeďťe 1:10 - ideální zálivka pro hnojení a posílení rostlin, jen ne na cibuli a fazole. Ředěná 1:50 se stříká na stromy proti mšicím a roztočům. K tomu lze přidat ještě odvar z přesličky.

Je velmi účinná na jarní očistu organismu, stačí pít kopřivový čaj 2 x denně jeden šálek po dobu 14 dní  až 3 týdnů. Každý týden 1 den vynechte. Tuto kůru provádějte 2 x ročně, na jaře a na podzim.

Je vynikající i jako špenát. Stačí ji jen přelít vroucí vodou, nasekat a upravit jako klasický špenát. Nebo ji přidejte do omelety či nádivky. My ji milujeme zamíchanou do palačinkového těsta, ze kterého děláme palačinky plněné sýrem a smetanou. Vynikající. 

Odvar z kopřiv je báječný na posílení vlasových kořínků, pomáhá i na vypadávání vlasů. Stačí jím umyté vlasy opláchnout. Nebo si můžete připravit kopřivový ocet (recept je od Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha z knihy Herbář léčivých rostlin) -  hrst kopřiv na 0,5 l vinného octa a 10 minut pomalu vařit v přikryté nádobě. Po vychladnutí přefiltrovat a 1 x denně ocet jemně vtírat do vlasové pokožky.

Kopřiva má i  rotivirové působení (zejména při chřipkách), působí močopudně, uleví i při problémech s prostatou. Pomáhá díky svým detoxikačním účinkům i při exzémech a vyrážkách. Dále funguje při problémech se srdcem, diabetu, podporuje hojení ran, podporuje funkci vaječníků, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, snižuje krevní tlak, pomáhá i při anémii... Více najdete v bylinářích.

Pro milovníky raw stravy - kopřivu můžete přidávat do smoothie nebo do polévek, rozmixováním ztratí své "ostré žahavé chloupky" a rozhodně vás v nápoji nepopálí, jen všeho s mírou!

Kopřivy lze sbírat po celý rok, ale na jaře jsou nejlepší. Křehké a plné výživných látek. Takže rukavice na ruce nebo nůžky, košíček do ruky a hurá na kopřivy. Co nespotřebujete hned, nasušte si na zimu ... Ideální doba sběru je od března do května, kolem druhé hodiny odpoledne - to má nejvíce účinných látek.


PAMPELIŠKA

(smetanka lékařská) 

  

Pampelišky asi známe všichni, na jaře promění louky v nádherné žluté stráně, které svítí do dálky. Holčičky si z nich rády pletou věnečky...

Na zahradě můžeme pampelišku využít stejně jakak sco kopřivu - připravit z ní jíchu nebo výluh. Na jíchu postupujeme stejně jako u kopřivy, používá se nezředěná na jaře jako postřik, podnítíme tím zdravý růst rostlin a zlepšíme kvalitu plodů. Výluh - 200 g pampeliškových listů na 10 l vody, nechat min. 24 hodin louhovat. Zcezeným výluhem postřikujeme ovocné stromy, bobuloviny, rajčata a další plodovou zeleninu.

Pampeliška obsahuje hořčinu taraxacin, inulin, cholin, cukry, třísloviny atd.  Nejvíce účinných látek obsahují mladé listy na jaře (od března do května).

Pampeliška léčí choroby žlučníku a jater. Listy sbíráme na jaře před květem. Denně bychom měli sníst pět až deset listů nebo stvolů, pomáhají čistit játra (i při chornickém zánětu jater). Pomáhá i při cukrovce, při jarní či chronické únavě, při exzémech, vylepšuje žaludeční šťávy a čistí žaludek, pomáhá při dně a revmatismu, při žloutence a revmatismu.

Kořeny pampelišky se mohou použít jako káva - omyjí se, nakrájí na kouusky, usuší a upraží. Pak se umelou a použijí jako káva nebo se mohou smíchat s jinými kávovinami.

Z květů se na jaře dělá výborný pampeliškový sirup, který nejen že výborně chutná, ale působí léčivě i na kašel.

Sirup: 2 hrsti květů dáme do 1 l vody, přivedeme k varu, odstavíme a necháme 24 hodin odstát. Pak scedíme, vymačkáme, vmícháme 1 kg cukru a půlku cironu nakrájeného na kolečka (v bio kvalitě). Vaříme na mírném ohni dokud sirup nezhoustne. Citron vyjmeme a sirup nalijeme do skleniček.