Květen

Květen je, jak nám krásný český název napovídá, měsícem květů. Kvete všechno kolem nás - stromy, keře, pampelišky, konvalinky, celá příroda pořádá závod o to, který stom či keř bude dříve v plné kráse.

 

Všechno kolem voní, bzučí, prostě žije.

V zeleninové zahrádce po zmrzlých mužích vysázíme předpěstovaná rajčata, okurky, cukety, dýně, květák a další choulostivé sazeničky. Vysejeme bylinky jako brutnák, měsíček a další, sázíme fazole a kukuřici.

Už se také věnujeme sklizni - sbíráme květy pampelišek, bílých hluchavek a sedmikrásek na med (sirup).

Pampeliška (smetánka lékařská) je úžasná rostlina s mnohostranným využitím. Květy můžeme nasušit a využít v zimě do čajů. Když nějakou pampleišku potřebujeme vyrýt ze záhonu, tak jí nevyhazujeme, ale kořen omyjeme, usušíme. Pak kořeny opražíme v troubě nebo na pánvi (nesmí zčernat) a umeleme - použijeme místo kávy. Mladé listy si přidáme do salátů. Pampeliška je velmi výživná rostlina, podobně jako mořské řasy, obsahuje i jód.

Listy lesní jahody, maliny a ostružiny si natrháme ještě před rozkvětem rostlinky a nasušíme na čaj. Sbíráme i mladé listy jitrocele kopinatého a sušíme na čaj nebo vkládáme do nádoby a každou vrstvu zasypeme cukrem. Až nádobu naplníme, zakopeme ji do země (nebo dáme do sklepa) a necháme pustit šťávu. Trvá to 2-3 měsíce. Vzniklý sirup slijeme a uchováme v tmavých lahvičkách jako výborný lék na kašel.

Na kašel je vynikající i sirup ze smrkových výhonků - naplníme malou skleničku mladými, světle zelenými výhonky smrku (trháme tak, abychom stromy nepoškodili, takže ne všechny výhonky z jednoho stromu, vždy necháme na každá větvičce nějaké růst) a zalijeme medem. Necháme stát měsíc a každý den protřepáváme. Pak uskladníme v temnu, nemusíme ani cedit. Sirup se užívá po lžičkách.

Natrháme a nasušíme si mladé kopřivy, kontryhel. Mladé rašící lístky lípy jsou výborné do salátů.